Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Šestiměsíční lhůta k popření otcovství neobstoj

Ústavní soud rozhodl, že šestiměsíční lhůta k popření otcovství neobstojí.

Ústavní soud rozhodl, že šestiměsíční lhůta k popření otcovství neobstojí
Ústavní soud ČR, Brno, 14. července 2010

Plénum Ústavního soudu dnes dospělo k závěru, že ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině je v rozporu s čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy a rovněž s čl. 36 odst. 1 Listiny a zrušilo jej dnem 31. prosince 2011. Předmětem posouzení Ústavního soudu byla otázka, zda možnost popření otcovství během šestiměsíční lhůty, obstojí z hlediska ústavně zaručených základních práv otce.

Dle stávající úpravy omezuje ustanovení § 57 odst. 1 zákona o rodině možnost podání žaloby na popření otcovství na dobu šesti měsíců ode dne, kdy se manžel matky dozvěděl, že se jí narodilo dítě. Je zcela zřejmé, že v drtivé většině případů, na které dopadá toto ustanovení, bude den, kdy se manžel dozví o narození dítěte, totožný se dnem narození. Při takovémto vymezení lhůty k popření otcovství je však podle Ústavního soudu zcela popřena relevance okamžiku, kdy se osoba, jejíž otcovství bylo založeno na základě domněnky , dozví relevantní skutečnosti zpochybňující jeho otcovství. Je přitom zřejmé, že teprve od tohoto okamžiku má právní otec dítěte skutečnou možnost posoudit další důsledky takovéhoto zjištění pro svůj osobní život, včetně možnosti obrátit se na příslušný orgán veřejné moci s návrhem na popření otcovství.

Při stanovení lhůty k popření otcovství totiž nelze vycházet z presumpce, že právní otec musel nebo měl znát všechny relevantní skutečnosti pro případný zájem na popření otcovství v okamžiku, kdy se o narození dítěte manželce dozvěděl. Rovněž nelze v této souvislosti klást na manžela požadavek, aby preventivně v období prvních šesti měsíců od narození dítěte přezkoumával, zda určité okolnosti svědčí pro závěr, že není biologickým otcem dítěte. Právní úprava nemůže ignorovat skutečnost, že významný právní zájem na popření otcovství může vzniknout až s časovým odstupem od narození dítěte. Například ve Slovenské republice byla původní šestiměsíční lhůta nahrazena lhůtou tří let.
 
Ve vztahu k § 57 odst. 1 zákona o rodině to tedy znamená, že v případě, že se právní otec, jehož otcovství vzniklo na základě první domněnky otcovství, dozví skutečnosti zpochybňující jeho biologické otcovství během nebo po uplynutí lhůty pro podání žaloby, obecné soudy jsou povinny neaplikovat uvedenou lhůtu a věcně posoudit předmětnou žalobu i když bude podána po jejím uplynutí.

Zdeněk Hovorka
vedoucí odboru správního

Vytvořeno 16.7.2010 | přečteno 962x | Richard Mochal
load