Tyto stránky obsahuji funkci hlasového asistenta, který slouží ke čtení obsahu stránky. Pokud chcete hlasového asistenta používat, stiskněte klávesu: eS -. Pokud chcete znát podrobnosti o jeho ovládání zmáčkněte klávesu: N.
Používat hlasového asistenta | Nepoužívat hlasového asistenta | Trvale deaktivovat hlasového asistenta | Nápověda hlasového asistenta
Pro uzavření této informace klikněte zde.
Na hlavní menu se dostanete klávesou: Há ----. Na doplňkové menu se dostanete klávesou: eM ---- . Pro čtení článku stiskněte: Pé ----. Pokud budete procházet jednotlivé elementy klávesou TAB, budou se Vám názvy jednotlivých odkazů předčítat. Na obsah článku se dostanete klávesou: Cé ----. Jednotlivé položky menu procházíte klávesou TAB.
Aktuálně se nacházíte na stránce:
Čekejte prosím, než se načte zvukový soubor...

Místostarosta reaguje na článek

kontejnery na tříděný odpad, autor: R. Drašnar

V červencovém vydání zpravodajských novin Turnovsko v akci byl otištěn článek Zbyňka Báči s názvem Turnovské odpady aneb neverending story po Turnovsku. Na něj reaguje místostarosta Otakar Špetlík, v jehož gesci odpadové hospodářství je.

Po přečtení článku pana Zbyňka Báči a v kontextu toho, že o budoucnosti odpadového hospodářství v Turnově ještě bude jednat turnovské zastupitelstvo v září 2013, považuji za vhodné reagovat. Hned na začátku musím říct, že s mnoha závěry pana Báči souhlasím. V některých se však mýlí nebo se věci mají jinak, protože činí závěry díky nepřesným informacím.

Hned v prvním odstavci hovoří o tom, že je vyzýván, aby jako bývalý zaměstnanec technických služeb (do roku 2005) okomentoval nápady městských úředníků. Nebyly to nápady úředníků, ale tlak turnovských občanů, několika zastupitelů i informace z konferencí a odborného tisku o tom, že někde to dělají jinak (a snad i lépe), které mě osobně vedly k tomu, že jsem začal usilovat o to, aby někdo zvenčí komplexně posoudil, jak to v Turnově děláme, a případně i poradil, jak dál. Zjistil jsem, že by zpracování studie stálo asi 200 tis. korun, a také že je na městě nedostanu. V létě 2011 jsem se ale dozvěděl o připravovaném projektu Sdružení obcí Libereckého kraje (SOLK) a dosáhl toho, že naše město bylo zařazeno mezi 10 měst - účastníků projektu na posouzení odpadového systému nezávislou firmou. V soutěži o tuto zakázku vypsané SOLK za peníze z EU zvítězila firma SLEEKO Praha, jejíž majitelka Ing. Kotoulová je spoluautorkou několika odborných publikací o odpadech, ale má i dlouhodobé praktické zkušenosti z této oblasti. Toto posouzení nás tedy nestálo ani korunu.  Očekávali jsme od něj především dva zásadní výstupy: komplexní posouzení našeho odpadového hospodářství a jeho porovnání s obdobnými městy v kraji i celé ČR a poté i návrhy, nejlépe variantní, jak dál, jak lépe a také snaha vyjít vstříc požadavkům zastupitelů i občanů, kteří si přáli, aby byli finančně zohledněni ti, kteří odpady třídí.

V tom, že na tom Turnov není špatně, má pan Báča pravdu. Ve většině parametrů tomu tak je. Například produkujeme podstatně méně směsného komunálního odpadu (SKO, odpad v popelnicích) na občana  než jinde (163 kg oproti 201 kg). Zčásti proto, že máme kompostárnu a občané mohou využívat biopopelnice, a tak stovky tun biomateriálu (listí, tráva, větve apod.) nejdou do popelnic, ale na kompostárnu (v loňském roce to bylo téměř 1000 tun!). Tam nás 1 tuna zpracování našimi technickými službami (TS) stojí 300 korun, pokud bychom ji dovezli do spalovny jako SKO, tak zaplatíme 1111 korun a DPH. Dále také vytřídíme více plastů, papíru, skla a tetrapaků na občana než jiná města (Turnov 54,7 kg, průměr ČR je 33,9 kg). Jejich třídění, svoz a další manipulace sice dost stojí, ale lze je prodat. Navíc dostaneme další peníze za třídění od firmy EKOKOM. Takže je to v součtu výhodnější.

Pan Báča uvádí, že kroutil nevěřícně hlavou nad zavedením pytlového sběru.  Byl zaveden od 1. 7. 2008 v dobré víře, aby se podpořilo třídění zvláště v okrajových částech města a tedy především těch, kteří mají daleko ke kontejnerům na tříděný odpad.  Efektivita kontejnerového sběru, jak správně uvádí, je však daleko vyšší. Od té doby se počet separačních míst s kontejnery zvýšil až na současných 62 a další budujeme (Pelešany) a plánujeme. Potíž je v tom, že je občané blízko svých domů nechtějí (hluk, nepořádek) a my máme problém kde (viz Károvsko). Souhlasím s ním, že pytlový sběr je neekonomický a tudíž i neekologický ve srovnání s kontejnerovým. Víme z TS, že každá takto sebraná tuna je 2 až 3x dražší, než s pomocí kontejnerů, kam občané odpad sami donesou, příp. při cestě do práce nebo na nákup dovezou. Proto jsem společně s úředníky a TS v loňském roce, když jsme museli v rozpočtu na odpady ušetřit, jako první úsporu navrhl zrušení pytlového sběru. Kvůli tlaku některých opozičních zastupitelů („Nepodpoříme kvůli tomu územní plán….!“ i některých občanů (oprávněné výtky starých lidí z především okrajových částí) jsme pytlový sběr nakonec nerušili. A nyní dokonce jako výsledek studie navrhujeme, aby se pytle kvůli identifikaci majitele opatřovaly čárovým kódem, na sběrném dvoře po svezení zvážily, vše v elektronické podobě evidovalo a zpracovalo a poplatníkovi se pak částka za vytříděný odpad v příštím roce odečetla od poplatku.  Investiční náklady asi 50 tis., navýšení personálních nákladů a ještě snížení příjmů o desítky tisíc za odpočty občanům z poplatku. Pan Báča to označuje za „ …výsměch zdravému rozumu…“. Asi se bude divit, že s ním souhlasím, a přesto toto navrhuji zastupitelstvu ke schválení. Prostě politická objednávka zní, aby občané měli zohledněno, zda třídí. V současné legislativně nestabilní době, kdy návrh nového zákona o odpadech ležící na ministerstvu jiné varianty neumožňuje, nemám prostě jinou možnost. 

Varianta, kterou navrhuje pan Báča, aby občané vozili tříděný sběr na sběrný dvůr sami, je však ještě rozumově „méně zdravá“. Uvedu několik čísel: minulý měsíc při svozu pytlů ujela multikára TS 233 km a svezla 673 pytlů. Srovnejme s tím, že občané povezou pytle sami: odhaduji, že každý poveze 2 pytle, pak to bude 673:2=336,5 jízd na sběrný dvůr. Ten je na až na Vesecku. Počítejme, že tam občané pojedou při cestě na nákup do obchodního centra nebo po práci. Odhaduji cestu navíc tam a zpět na 3 km, i když skutečnost bude asi vyšší. Pak ujedou minimálně 3x336,5 = 1009,5km. I při poloviční spotřebě PHM, než má multikára a nepočítaje ztrátu času občanů (asi 150-200 hodin!) je pytlový sběr minimálně 2x efektivnější ekonomicky i ekologicky než individuální odvoz pytlů občany na sběrný dvůr. Ten, kdo by něco ušetřil, by bylo město, ale všichni jako celek a ekologie spláčeme. Panem Báčou navrhovaná varianta bude mít ekologickou stopu ne sloní, ale spíše dinosauří.

Panu Báčovi však na závěr musím za jeho článek v TvA  poděkovat, rovněž pak pánům Drahoňovskému a Koďouskovi za jejich komentáře. Mají pravdu, že klíčová je ekologická výchova na všech stupních škol a dodávám, že v tomto případě jsou často dětmi vychováváni dospělí. Souhlasím i s tím, že to v Turnově neděláme špatně a že bychom za stávající situace neměli nic podstatného měnit. Pokud ano, pak ne teď, ale až po schválení nového zákona, abychom nezpůsobili škody a chaos. A když, tak zcela zásadně změnit systém tak, že bude založený na principu identifikace původce a množství jím vyprodukovaného směsného komunálního odpadu, kdy bude na každého z nás připadat určitá paušální částka (jako nyní) a částka variabilní zohledňující, kolik toho nasypeme do své popelnice. Myslím, že jsme podobně jako Němci nebo Švédové již do takového stadia „odpadové morálky“ dorostli.

A ještě doplnění ke komentáři pana Drahoňovského k ekologické výchově:

Ekologická výchova je součástí vzdělávacích programů již od mateřských škol. Na základní škole jsou pro tuto oblast odborně vyškolení metodici. Školy pak spolupracují s městem.

Všechny školy a školky byly nedávno na náklady města vybaveny nádobami na třídění odpadu. Každý školní rok je odborem životního prostředí organizována soutěž ve třídění odpadů - školy jsou odměněny finančními prostředky, které pak používají na zajištění výletů a exkurzí s ekologickou tématikou a na nákup drobných odměn pro žáky.

Každoročně se školy účastní úklidu parků a přírody v rámci odborem životního prostředí  organizovaného Dne Země a za odměnu jsou pro ně připraveny akce  s ekologickou tématikou (přednášky, exkurze, soutěže).

V rámci Evropského týdne mobility (letos v týdnu od 16. září) a především v rámci Evropského dne bez aut jsou ve spolupráci s odbornými firmami připraveny stánky a akce s programy s tématem třídění odpadů. Letos to bude ve Skálově ulici ve čtvrtek 19. září a to ve větším rozsahu díky spolupráci a za prostředky firmy Omne Bonum, opět v rámci projektu SOLK.

Vytvořeno 26.7.2013 10:20:59 | přečteno 1295x | Bc. Radek Drašnar