Zákon definuje válečný hrob jako místo, kde jsou pohřbeny ostatky osob, které zahynuly v důsledku aktivní účasti ve vojenské operaci nebo v důsledku válečného zajetí, anebo ostatky osob, které zahynuly v důsledku účasti v odboji nebo vojenské operaci v době války.

Válečným hrobem je i pietní místo, kterým se rozumí pamětní deska, pomník, památník nebo obdobný symbol připomínající válečné události a jejich oběti.

Péče o válečné hroby zahrnuje úpravu, ochranu, zřizování, přemísťování nebo rušení válečných hrobů, včetně exhumací.

Péči o válečné hroby, pomníky, osária, pamětní desky a památníky zabezpečují jejich vlastníci, a pokud vlastník není znám, vlastník nemovitosti, na které je válečný hrob umístěn. Vlastníky válečných hrobů jsou především obce.

Zákon ukládá obecním úřadům s rozšířenou působností povinnost vést evidenci válečných hrobů, které jsou v jeho správním obvodu a informovat příslušný krajský úřad o počtech a stavu válečných hrobů.

Krajský úřad koordinuje péči o válečné hroby v rámci kraje, vede souhrnnou evidenci těchto hrobů a informuje o stavu a počtech Ministerstvo obrany ČR.

Ministerstvo obrany koordinuje péči o válečné hroby v České republice a v zahraničí, vede centrální evidenci válečných hrobů a poskytuje dotace na péči o válečné hroby.

Zákon nabyl účinnosti 1. července 2004 a zahájil kvalitativně novou etapu v historii péče o válečné hroby.

V rámci Ministerstva obrany péči o válečné hroby organizuje a koordinuje Odbor pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR

Evidence válečných hrobů min. obrany